Cultural Care Au Pair

Naše rodina byla požehnána třemi nádhernými chlapci. Jsme za ně šťastni, přestože jsme vždycky toužili po holčičce. Nikdy by nás nenapadlo, že se jí jednoho dne dočkáme – ale v podobě osmnáctileté slečny z Hannoveru v Německu.

Když jsme se s Julií poprvé setkali přes Skype, ohromilo nás její sebevědomí a smysl pro humor. Na konci hovoru se nás zdvořile zeptala, zda by nám každý den mohla zasílat e-mail s krátkým deníkovým záznamem, na což jsme samozřejmě odpověděli „ano“. Napadlo nás totiž, že by to byl skvělý způsob, jak ji lépe poznat. Nenapadlo by nás ovšem, že v době, kdy za námi přijede do USA, bude těch deníkových záznamů celkem 174!

O 174 deníkových záznamů a 15 Skype hovorů později jsme vyzvedli Julii na letišti a připadalo nám to, jako by byla součástí naší rodiny už od narození chlapců. Věděla, jak je rozesmát, jaké knihy jim předčítat, jaké jídlo jim připravit, jaké dinosaury mají rádi, jaké ryby by upoutali jejich pozornost v našem rybníku nebo jaké pokémony by chytali!

Její ochota rozvíjet lásku chlapců k přírodě byla fenomenální. Vyrážela s nimi na noční výlety, aby mohli chytat žáby a prohlížet si brouky. Chodila s námi lovit ryby do zdejšího rybníku nebo do řek v Rocky Mountains. Dokonce ani poté, co s nimi byla v přírodě snad popadesáté, jsme ji nikdy neslyšeli si stěžovat, protože každá z těch návštěv byla pro kluky zábavná.

Julia je společenská a otevřená a má tu ty nejzábavnější au pair přátele z celé Ameriky! S jejími dvěma kamarádkami – obě se jmenují Vicky – byla psina. Vzít je všechny tři do místní německé restaurace a sledovat je, jak vystupují na pódiu s kapelou a zpívají německé a rakouské písničky, bylo prostě fantastické. Doufáme, že se Julia s těmito skvělými holčinami bude přátelit celý život.

Když se Julia stala součástí naší rodiny, věděli jsme, že pro nás bude loučení velmi těžké. Řekli jsme jí, že pokud všichni na konci této zkušenosti nebudeme brečet, tak jsme pro ni byli špatnou hostitelskou rodinou. No, brečeli jsme. Hodně. Nejtěžší na tom bylo jít ji vyprovodit na letiště a sledovat ji, jak prochází bezpečnostní kontrolou, protože najednou byla naše dcera pryč. Naši drahou Julii milujeme a nemůžeme se dočkat, až přijede navštívit svůj druhý domov – už brzy.